Malá abeceda chodů

5. března 2011 v 14:55 | Luci |  Chody koně

Ambladura

  • je jihoamerické označení pro mimochod, jenž není žádoucí u všech plemen.

Fino, paso fino

  • je označení pro pomalý, lehký, rytmický mimochod plemene paso fino, které podle typického chodu nese i jméno. Někdy se tento mimochod nazývá též fino fino nebo classic fino. Koně plemene paso fino mají dlouhé zadní nohy, zejména spěnky, a klouby neobyčejně ohebné. Vynikají energickou akcí předních končetin podporovanou silnými zadními končetinami a skloněná záď je přitom držena nízko. Zadní nohy došlapují přesně do stop předních kopyt. Tento hladký mimochod je pro jezdce velmi pohodlný, naprosto bez otřesů. Jezdci, nesoucímu v ruce plnou sklenici vody, při jízdě nevyšplouchne ani kapka. V tomto chodu dosahují koně rychlosti až 21 km za hodinu a udrží jej po dlouhou dobu. Plemeno paso fino pochází z Portorika a zdomácnělo v Kolumbii a Karibiku, v Evropě bylo rozšířeno až v sedmdesátých letech.

Paso corto

  • je mimochod plemene paso fino, co do rychlosti stejný jako klus, velmi pohodlný pro jízdu na velké vzdálenosti. Někdy bývá tento klusový mimochod nazýván též trocha.

Paso largo

  • je označení pro prostorný mimochod plemene paso fino, nejrychlejší z těchto "hladkých" mimochodů, rychlost odpovídá cvalu až trysku.

Foxtrott

  • je typický chod pro missourského mimochodníka, označovaný též jako přerušovaný mimochod. Tento čtyřdobý chod odpovídá mimochodu v klusu s jen malou akcí a je velice hladký, plynulý a jistý, příjemný a pohodlný pro jezdce, jenž může sedět absolutně bez otřesů. Kůň jde energicky rychlým krokem předníma nohama a zadní kopyta koně přitom jen lehce kloužou nad zemí, což vyvolává jen malý pohyb hřbetu, jenž je doprovázen rytmickými kývavými pohyby hlavy a ocasu. Sklouznutí, které směřuje dopředu, zmenšuje otřesy dolních končetin a velmi výrazně tlumí pohyby hřbetu, takže ten zůstává prakticky stále na stejné úrovni. Tento mimochod je využíván při cestování na dlouhé vzdálenosti a koně v něm udrží rychlost až 12 km za hodinu, na kratší vzdálenosti až 16 km v hodině.

Lomený mimochod

  • je pomalý laterální chod zvaný též cestovní mimochod, při němž zadní nohy výrazně předkračují přední končetiny. Kůň neskáče jako při závodním mimochodu (pas) z obou laterálních končetin na druhou stranu, ale stále udržuje kontakt se zemí. Tím odpovídá lomený mimochod spíše töltu.

Marcha

  • označuje nadřazený pojem pro laterální chody plemene mangalarga marchador, a to marcha batida a <marcha picada. Oba čtyřdobé chody umožňují koni pohybovat se rychle na velké vzdálenosti. Batida je prostorný chod, při němž nohosled odpovídá töltu a rychlost klusu. Koně jsou vedeni na volné otěži, urazí tak pohodlně velké vzdálenosti, aniž by se unavili. Picada je kratší, výrazný tölt při znatelně větším sebrání. Koně plemene mangalarga marchador neklušou, ale přecházejí z rychlého chodu krokem do plynulého cvalu.

Marcha Trotada

  • není chod plemene mangalarga marchador, nýbrž brazilského plemene paulista. Jeví se jako čtvrtý chod vedle kroku, klusu a cvalu a jedná se o pohodlný, pro jezdce velmi příjemný pravý klus bez otřesů, s diagonálním nohosledem. Fáze vznosu je přitom obzvláště krátká, zadní kopyto došlapuje přesně do stopy předního kopyta.

Pas (laterální mimochod)

  • plochý laterální mimochod se současným pohybem přední a zadní končetiny na stejné straně těla. Je přirozeným chodem islandských poníků, kteří dosahují v závodním mimochodu vysoké rychlosti. V pasu nemůže být kůň ježděn v sebrání.

Pasitrote

  • se nazývá klusový mimochod, jenž je však u většiny jihoamerických plemen koní nežádoucí.

Paso llano

  • je typický zvláštní laterální mimochod peruánských pasů (paso peruano), tzv.nejhladší mimochod. Tento jedinečný a dokonalý mimochod je vysoce ceněn a je vyžadován na přehlídkách a zkouškách hřebců tohoto plemene. Koně se pohybují s výměnnou akcí předních končetin podporovanou svalnatou zádí, kterou drží nízko u země. Akce předních končetin je typická vysokým zvedáním kolen a přehnaně otáčivým pohybem během současné energické práce zadních končetin. Zadní kopyta předkračují stopy předních kopyt. Nárazy a pohyby jsou vypruženy hřbetem a zádí a jezdec vnímá jen hladký, nerušený pohyb. Jezdí se v mírném tempu a v přirozeném sebrání. Podle rychlosti a pohodlného sedu se rozlišuje tento mimochod na měkký paso llano gateado, sebraný paso llano picado a rychlý, dobře slyšitelný paso llano golpeado. Peruánský paso má velkou výdrž a je schopen v pohodlném mimochodu vytrvale udržet úžasnou průměrnou rychlost 17,5 km za hodinu i na obtížném terénu.

Rack

  • je označení pro čtyřdobý rychlý, razantní mimochod amerického jezdeckého koně (American Saddlebred či též Kentucky Saddler). V tomto strhujícím a nejrychlejším pohybu vpřed jsou koně plemene American Saddleberd předváděni na velkolepých show, které se v USA pořádají především pro toto plemeno. Při závodním mimochodu dokazují koně enormní prostornost pohybu směrem vzhůru a dopředu.

Running Walk

  • je v zesíleném tempu provedená verze výše představeného mimochodu flat foot walk. Může být vystupňován až do závodního tempa. Akce předních končetin vychází z "rolování" ramen směrem dopředu.

Slow Gait

  • označuje pomalý mimochod amerického jezdeckého koně (American Saddlebred). Tento čtyřdobý vypjatý chod s pravidelným "pauzováním" před každým došlápnutím je sebraný a jezdí se podle amerického pojetí: kůň vykazuje vysoké napřímení a pohyby jsou silně akcentované. K podtržení tohoto pohybu slouží také dlouhá, přerostlá kopyta s těžkými podkovami.

Stepping Pace

  • je označení rozšířené v Severní Americe pro pomalý, vznosný laterální mimochod. Nazývá se tak rovněž i laterální mimochod (pas) bez fáze vznosu.

Termino

  • (či ze španělštiny příležitostně též bracero) je název pro některá plemena koní, která se vyznačují vrozeným volným kruhovým vykopáváním předních končtin z ramen směrem dopředu, což má za následek mimořádné zmírnění otřesů v sedle.

Tölt

  • je velmi rychlý čtyřdobý krok. Když se mimochod "zlomí" a kůň začne našlapovat nohama nikoli současně, nýbrž postupně jednou po druhé, vzniká chod, který má ve světě různá označení. V Evropě se vžil pod islandským názvem tölt, neboť je vrozeným chodem islandského pony. Má stejný nohosled jako krok, tj. pravá zadní, pravá přední, levá zadní, levá přední. Koně mohou v töltu dosahovat rychlosti jako ve cvalu. Pro jezdce je tölt příjemný, pro koně je však delší pohyb v töltu velmi namáhavý.

Walk

  • je typický chod tennesseeského mimochodníka. Nohosled při tomto chodu je stejný jako v kroku, ale tempo se vyrovná klusu. Kůň může plynule vystupňovat rychlost z normálního pomalého kroku flat foot walk až do rychlého chodu zavného running walk. Oba kroky jsou čtyřdobé, hladké, záď je skloněná a hlava koně se pohybuje v souladu s pohyby těla. Při walku dopadají kopyta koně na zem odděleně v pravidelných intervalech (levá přední, pravá zadní, pravá přední, levá zadní) a zadní nohy došlapují před stopy předních kopyt. Walk je pro jezdce nadmíru pohodlný a koně jsou v něm schopni dosáhnout značné vzdálenosti, aniž by byly nohy zatěžovány. Tyto chody jsou zděděné, je jisté, že se je žádné jiné plemeno nedokáže naučit.

Flat foot walk

  • je označení pro typický lomený mimochod missourského mimochodníka (Missouri Foxtrotting Horse) nebo tennesseského mimochodníka (Tennessee Walking Horse). V pracovním tempu se zvedají současně tři kopyta. Tento pohyb bývá doprovázen rytmickým kýváním hlavy (tzv. nodding) a vlnivým pohybem zdviženého ocasu (tzv. bobbing). Walk je čtyřtakt, jemuž odpovídá nohosled při kroku. Zadní končetiny přitom dalece předkračují stopy předních kopyt.

Running walk

  • neboli rychlý krok dovoluje koni dosáhnout rychlosti 9-14 km v hodině, a to na značné vzdálenosti. Na kratší trati může walker urazit až ohromujících 24 km za hodinu. Při tomto chodu dopadají přední nohy na zem přesně před protější diagonální zadní nohu, kdežto zadní dopadá před přední asi o 15 - 35 cm. Výsledkem je pozoruhodně hladký, klouzavý pohyb, doprovázený rytmickým houpáním uší a typickým pokyvováním hlavou a v nejvyšší rychlosti i cvakáním zuby. V rychlém kroku bývají koně často předváděni na přehlídkách.

Chody pro westernové ježdění

Walk

  • je klidný, čistý a pravidelný krok. Je to laterální chod: levá zadní, levá přední, pravá zadní, pravá přední.

Jog

  • je klidný, uvolněný klus, ve kterém je kůň dostatečně aktivní. Je to diagonální chod: levá zadní současně s pravou přední a následuje pravá zadní současně s levou přední. Během soutěží je povinné jog vysedět.

Trot

  • je lehký klus v rychlejším tempu, jezdec vysedává.

Lope

  • je klidný, krátký cval. Nohosled cvalu na pravou nohu je: levá zadní, pravá zadní, pravá přední a levá přední současně, pravá přední, vznos. Nohosled cvalu na levou nohu je přesně opačný.
 

Tetanus

5. března 2011 v 14:51 | Luci |  Nemoci koní
Jedná se o onemocnění způsobené anaerobní baktérií Clostridium tetani. Tato bakterie se běžně vyskytuje ve střevech býložravců, zejména koní, trusem se dostává do půdy, kde sporuluje a ve formě spory zde přežívá několik let. Vstupní branou Clostridií je poranění (zejm. hluboké bodné rány, ale i zášlapy, zakování, přehlednuté drobné oděrky) , infekce pupečního pahýlu u hříbat, operační rány (zejm. kastrační rány), ale i poranění trávícího traktu parazity, poranění tlamy způsobené ostrými hranami zubů.

Podlomy

5. března 2011 v 14:50 | Luci |  Nemoci koní
Podlomy se vyskytují za vlhkého a mokrého počasí. Projevují se zánětlivými změnami na kůži nohou koně(na spěnce). Koně by ve výbězích měli mít k dispozici přístřešek, kde by bylo sucho.

PODLOMY Z NEČISTOTY
Podlom je vlastně alergická reakce na 
různé podněty a látky. Nedostatečná péče jak o koně, tak i o jeho prostředí, výskyt podlomů podporuje. Pokud kůň stojí v mokrém nebo bahnitém prostředí, měli byste mu vždy pečlivě omýt nohy a utřít do sucha. Když pak kůň stojí na suchém povrchu přes noc, obvykle se podlomy nevyskytnou. Jsou ale i vyjímky. Někteří koně prostě potřebují více péče.

SUCHÝ A MOKVAVÝ PODLOM

Podobá se podlomu z nečistoty. K typickým projevům tohoto podlomu patří výtok. V ohybu spěnky se usadí mazlavý povlak. K tomuto onemocnění přispívá i příliš vysoká dávka jadrnného krmiva s nedostatkem pohybu.

BRADAVIČNATÝ PODLOM

Když se podlom neléčí a pokračuje dál, vyskytne se nad spěnkou bradavičnatý podlom. Proto je třeba o nohy koní pečovat a první příznaky podlomů ihned léčit.

TYPICKÉ ZNAKY PODLOMŮ

- zarudnutí kůže
- uzlinky
- puchýřky
- výtok
- hnisavé záněty kůže
- bolesti, kulhání
- ztluštění kůže
- tvorba prasklin
- odstávání chlupů(jako ježčí bodliny)

LÉČBA

Je třeba koni přizpůsobit dávku krmiva podle jeho výkonu. U mokvavého podlomu se doporučuje kvalitní seno a kleinmash. Je třeba zajistit i přísun vitamínů a minerálů vhodným preparátem. Místa na kůži je potřeba řádně umýt vodou a mýdlem, a poté nanést vhodný lék předepsaný veterinářem. U mazlavých povlaků by se neměly nanášet žádné mastné léky. U suchých podlomů by se neměly používat vysušující spreje. Vhodnější jsou mastičky.
Někteří ,,koňáci" doporučují:
- Smíchat 14g síranu zinečnatého, 7g octanu olova a trochu vody - nanést na nemocnou kůži.
- Osvědčily se i spreje s chloramfonicolem

PREVENCE

Podlomům se dá nejlépe předcházet uvážlivou dávkou krmení a dostatkem pohybu koně. Nohy pravidelně čistit. Na ohrožené kožní partie nanášet vazelínu nebo ricinový olej. Nohy pravidělně kontrolovat a v případě výskytu podlomů ihned léčit.
Chtěla bych Vás poprosit, pokud byste měli nějaký trik, recept nebo typ, jak léčit podlomy apod. napište to do komentářů. Myslím, že se to ostatním koňařům bude hodit. Děkuji.
 


Drezura

5. března 2011 v 14:43 | Luci |  Drezura

Drezura


Drezura je jedno z nejdůležitějších odvětví jezdeckého sportu. Přestože základní drezurní principy byly známé již ve starém Řecku, začíná moderní historie v dobách Renesance. v roce 1532 založil Federico Grisone akademii, kde byli koně připravováni k předvádění složitých a nápadných pohybů. Drezurní ježdění získávalo mnohé příznivce zejména v řadách kontinentální evropské šlechty. Během staletí se drezurní ježdění vyvinulo z jakéhosi cirkusového představení až do podoby, kterou známe dnes. Na olympijských hrách v roce 1912 se jela první drezurní úloha. Cílem drezury je co nejvíce zdokonalit pohyby koně. Výcvik je zaměřen na rozvoj motoriky a přirozených pohybových vlastností. Dobře se pohybující kůň je dobře vyvážený, uvolněný a pevný na nohou. navíc budí dojem, že vše vykonává z vlastní vůle. K dosažení takového cíle je zapotřebí, aby kůň okamžitě reagoval na jemné pobídky jezdce. Kdo se chce seriózně zabývat drezurním ježděním, musí mít kromě dostatečné motivace k správnému výcviku koně také dostatek disciplíny a vytrvalosti k sebevzdělávání. Způsob výcviku koně určuje jeho jezdec. V této kapitole nejdříve přiblížím různé odborné termíny z oblasti drezurního sportu. Také zde najdete popis některých prvků drezury.

Drezurní soutěže

V soutěžích se posuzuje, zda má jezdec svého koně dostatečně pod kontrolou a zda je schopen přesného předvedení požadovaných cviků. Dále se hodnotí zvláštní známkou také celkový dojem startující dvojice, a je tedy zapotřebí, aby dvojice byla vždy dobře upravena. Kůň musí být bezvadně vyčištěn a jezdec musí mít předepsaný jezdecký oblek. Nezapomínáme vyčistit sedlo a uzdečku.


Drezurní kategorie

Dle obtížnosti jsou drezurní úlohy rozděleny do několika kategorií. Jsou to: "Z" (základní), "L" (lehká), "S" (střední) a "T" (těžká). Nová dvojice (jezdec/kůň) startuje nejdříve v kategorii "Z", ze které může postoupit do vyšších kategorií. Podmínky postupu do vyšší kategorie upravují drezurní pravidla, která se každoročně vydávají.


Drezurní obdélník

Drezurní obdélník měří 20 x 40 m nebo také 20 x 60 m. Základní drezurní úlohy se většinou jezdí na obdélníku 20 x 40 m.
Vyšší soutěže se jezdí na obdélníku 20 x 60 m, ale pokud například při halových závodech takový obdélník není k dispozici, mohou se úlohy předvést také na malém obdélníku. Pro tyto případy existují speciálně vytvořené úlohy.
Obdélník 20 x 60 m má více bodů označených písmeny než malý obdélník. Na levé straně jsou body F, P, B, R, M a na pravé straně jsou body K, V, E, S, H. Na střední čáře A - C se nachází pomyslné body D, L, X, I a G.




Drezurní úlohy

Drezurní úlohy se skládají z několika krátkých cviků, které se hodnotí známkou od 0 až 10
10 = vynikající
9 = velmi dobrý
8 = dobrý
7 = dosti dobrý
6 = uspokojivý
5 = dostatečný
4 = sotva dostatečný
3 = téměř špatný
2 = špatný
1 = velmi špatný
0 = nebyl předveden

Pro hodnocení je nejdůležitější způsob provedení cviků. V každé úloze se udílejí také souhrnné známky za pravidelnost a čistotu chodů, kmih, sed a za účinnost pobídek jezdce, za pozornost a důvěru koně a za celkový dojem startující dvojice.
V kategoriích "Z" a "L" je použití biče a ostruh povoleno, v kategoriích "S" a "T" jsou ostruhy povinné, ale bič je většinou zakázán. Možnost použití ostruh a tušírky během úlohy je závislá na drezurních pravidlech.

Opracoviště

Pořadatel drezurních závodů se musí postarat o dostatečně velké místo, které účastníkům soutěží slouží jako opracoviště pro koně. Opracoviště by mělo být nejméně 35 m dlouhé a 15 m široké. Opracování a uvolnění koně před soutěží je velmi důležité, neboť požadované cviky může předvést jedině uvolněný a zahřátý kůň. Na opracovišti již neprojíždíme celou úlohu ani do nekonečna neprojíždíme slabší a problémovější prvky úlohy. Jde zejména o to, abychom klidným klusáním a projížděním kruhů nebo jinými cviky koně zahřáli a uvolnili jeho hřbetní a krční svalstvo. Přílišné unavování koně před vjezdem na obdélník není nejvhodnější.


Sbor drezurních rozhodčí

Rozhodčí jsou oficiální delegáti jezdecké federace a jejich jména jsou uvedena v seznamech pro dané disciplíny. V soutěžích, v nichž není výslovně předepsáno pět rozhodčích, mohou tvořit sbor tři rozhodčí. V mistrovských soutěžích a ve všech soutěžích s mezinárodní účastí musí mít sbor rozhodčích pět členů včetně předsedy. Tři rozhodčí jsou u krátké stěny obdélníku s písmenem C, dva rozhodčí jsou u dlouhé stěny v bodech E a B. Tím je ohodnocení výkonu dvojice objektivnější. Po ukončení soutěže dostane jezdec od každého rozhodčího listinu (protokol), ve kterém je uvedena známka za každý cvik zvlášť, a souhrnné známky s případným komentářem.


Správce obdélníku

Správce obdélníku je pomocný rozhodčí, který má za úkol sledovat časový harmonogram soutěží, dodržování pravidel na opracovišti a kontrolu předepsaného uzdění koní. Pro účastníky závodů je dodržování časového harmonogramu velice důležité, neboť se podle něj orientují, aby nezačali s opracováním koně buď příliš brzy, nebo příliš pozdě.


Pozdrav během drezurních úloh

Při zastavení koně před sborem rozhodčích musí jezdec pozdravit. Otěže a případnou tušírku vezme jezdec do levé ruky. Pravou ruku spustí dolů za stehno a mírně skloní hlavu. Muži navíc smekají klobouk. Jezdec nezdraví všechny členy rozhodčího sboru, ale pouze jeho předsedu.


Předepsaný úbor pro drezurní soutěže

Pokud není předepsán zvláštní úbor, platí pro jezdce a jezdkyně startující v drezurních úlohách následující pravidla:
- černé nebo tmavě modré jezdecké sako
- bílé jezdecké kalhoty pro jezdce, bílé nebo béžové pro jezdkyně
- bílá případně žlutá jezdecká vázanka nebo kravata
- bílé rukavice
- černé jezdecké boty
- jezdecká čapka, případně klobouk
Příslušníci policie nebo armády mohou startovat v uniformě.


Významné mezinárodní drezurní úlohy

V roce 1921 byla založena mezinárodní jezdecká sportovní federace Fédération Equestre Internationale (F.E.I.). Tato organizace udává pravidla mezinárodních soutěží a jejím úkolem je kontrola dodržování těchto pravidel a podpora všech odvětví jezdeckého sportu. F.E.I. vydává těm koník, kteří se smějí zúčastnit mezinárodních soutěží, mezinárodní pas a potvrzuje platnost a rozpis všech mezinárodních soutěží. Dále vyžaduje veterinární dohled pro soutěžící koně a klade podmínky pro jejich ustájení.

CENA SVATÉHO JIŘÍ / PRIX ST. GEORG
Cena svatého Jiří je nejlehčí mezinárodní úloha, vydaná organizací F.E.I. V této úloze se předvádějí všechny střední, shromážděné a prodloužené základní chody koně, traverzály, série přeskoků po třech cvalových skocích a poloviční piruety ve cvalu.
F.E.I. INTERMÉDIAIRE I
F.E.I. Intermédiaire I je drezurní úloha se stupněm obtížnosti mezi Cenou sv. Jiří a Intermédiaire II. Úloha obsahuje mimo jiné i sérii přeskoků každý druhý cvalový skok a plné piruety ve cvalu.
F.E.I. INTERMÉDIAIRE II
F.E.I. Intermédiaire II je drezurní úloha stupně mezi Intermédiaire I a Grand Prix. V této úloze je mimo jiné vyžadována série přeskoků každý cvalový skok a několik kroků piaffy.
VELKÁ CENA / GRAND PRIX
Grand Prix je nejtěžší drezurní úloha F.E.I. Úloha obsahuje mimo jiné: traverzály, série přeskoků každý cvalový skok, pasáž a piaffu.
KÜR NA HUDBU
Kür na hudbu je volná drezurní úloha, která má předepsané některé cviky a chody dle obtížnosti kategorie, ve které se vypisuje. Pořadí a místo předvedení těchto povinných cviků je ponecháno na vůli jezdce. Úloha je časově omezená a a hudba, která ji doprovází, by měla být rytmicky sladěna s jednotlivými předváděnými prvky.

Některé drezurní cviky



Obrat kolem předku

Při obratu kolem zádě opisuje záď koně menší půlkruh, přičemž vnější zadní noha překračuje vnitřní zadní nohu. Nohosled musí zůstat pravidelný a vnitřní zadní noha nesmí ustat v pohybu. Půlkruh, který zád v obratu opisuje, by měl být co nejmenší, až je obrat v podstatě proveden kolem vnitřní zadní nohy, která se v taktu chodu vždy zvedne, ale vždy dopadne na téměř stejné místo. Obrat o 180° (krátce čelem vzad) je poloviční pirueta v kroku.


Obrat kolem zádě

Při obratu kolem zádě opisuje záď koně menší půlkruh, přičemž vnější zadní noha překračuje vnitřní zadní nohu. Nohosled musí zůstat pravidelný a vnitřní zadní noha nesmí ustat v pohybu. Půkruh, který záď v obratu opisuje, by měl být co nejmenší, až je obrat v podstatě proveden okolo vnitřní zadní nohy, která se v taktu chodu vždy zvedne, ale zase dopadne na téměř stejné místo. Obrat o 180° (krátce čelem vzad) je poloviční pirueta v kroku.


Dovnitř plec

Dovnitř plec je jeden z prvních překroků, které koně učíme. Při tomto cviku je plec koně mírně odkloněna od původního směru dovnitř, kůň je přistaven k vnitřní ruce a ohnut okolo vnitřní holeně. Vnější přední a vnitřní zadní noha jdou ve stejné stopě. Dohromady vidíme tedy tři stopy. Vnitřní přední končetina překračuje vnější přední.


Dovnitř záď /travers

Při cviku dovnitř záď vidíme celkem čtyři stopy. Každá končetina zvlášť sleduje svou stopu. Kůň se dívá a je podélně ohnut do směru, kterým se pohybuje. Tento cvik se většinou provádí u stěny jízdárny, přičemž plec koně zůstává na obvodu a záď je odkloněna směrem dovnitř. Kůň je ohnut okolo vnitřní holeně jezdce. Vnějšími končetinami překračuje vnitřní. Úhel pohybu je v tomto cviku větší než při cviku dovnitř plec.


Piruety

Piruety jsou obraty kolem zádě v sebraném cvalu. Plná pirueta je obrat o 360°. Tento cvik vyžaduje od jezdce a koně maximální koordinaci. Od přírody má kůň tendenci otáčet se okolo svého středu, a proto musí být před zahájením piruety velmi shromážděný, aby vnitřní zadní noha přebrala většinu váhy a stala se osou otáčení. Pirueta musí být provedena beze spěchu a pravidelně. V drezurních úloha je známka tohoto cviku většinou násobena dvěma. V úloze "Cena sv. Jiří" je požadována poloviční pirueta (180°), ale od úloh "Intermediaire" se již požaduje předvedení plné piruety. Počet cvalových skoků v poloviční piruetě je tři až čtyři, plná pirueta se skládá ze šesti až osmi cvalových skoků.


Kontracval

Kontracval je vědomě požadovaný cval na nesprávné noze, například při jízdě na pravou ruku cválá kůň na levou nohu. Tento cvik se provádí u stěny jízdárny nebo na kruhu a zvyšuje obratnost a vyváženost koně.


Letmý přeskok ve cvalu

Během fáze vznosu přeskočí kůň na pobídku jezdce z jednoho cvalu do druhého. Během jednotlivých přeskoků musí kůň zůstat klidný, rovný a v živém kmihu. Kůň musí během jedné fáze vznosu přeskočit předními a zadními končetinami zároveň. Přeskočí-li například během jedné fáze vznosu pouze předními končetinami a teprve v další fázi vznosu zadními, nebo naopak, je to chyba. Přípravou na tento přeskok je takzvaná jednoduchá změna cvalu, při které kůň přejde do kroku a po několi krocích, maximálně však čtyřech, opět nacválá na druhou nohu. Kůň nesmí při přechodech klusat a přechody musí být hladké.


Pasáž

Pasáž je velmi shromážděný vznosný klus s energickým odrazem podsazených zadních nohou a zkrácenou prostorností. Pasáž má výrazně prodlouženou fázi vznosu, takže pohyb působí zpomaleným dojmem (slowmotion). Tento chod je velmi vzrušující díky energii a síle, kterou kůň v pasáži vyzařuje.


Piaffa

Piaffa je pohyb podobající se shromážděnému kluku na místě. Kůň zachovává diagonální nohosled klusu, přičemž zadní končetiny mění posuvnou sílu v nesení a výdrž. Piaffa představuje jeden z nejobtížnějších drezurních cviků. Záď je výrazně podsazená, jako by se kůň chystal sednout. Končetiny zvedá kůň při tomto cviku v pravidelném rytmu poměrně vysoko bez kolébání ze strany na stranu. V úlohách "Intermediaire" je předepsáno sedm až osm kroků piaffy, přičemž je povolen posun o jeden metr vpřed. Ve vyšších úlohách je tato norma stále přísnější.




Druhy soutěží

14. února 2011 v 18:57 | Luci |  Parkur
Dvoufázové skákání - Parkur se skládá ze dvou částí, pokud dvojice překoná první část bez chyby, hned pokračuje druhou částí, vítězí dvojice, která projela obě fáze a nasbírala nejnižší počet trestných bodů
Honební skákání - Soutěž hodnocená podle tabulky C (chyby se přepočítají na trestné sekundy)
Soutěž do první chyby - Soutěž končí první chybou dvojice.
Volba dráhy - jezdec sám určuje, v jakém pořadí bude překážky skákat, musí překonat všechny a ve správném směru
Skok mohutnosti - skáče se pouze jedna překážka, která se neustále zvyšuje. Vítězí dvojice, která překoná nejvyšší skok

Penalizace

14. února 2011 v 18:56 | Luci |  Parkur
Skokové soutěže jsou zpravidla rozhodovány podle dvou stupnic a to podle stupnice A a podle stupnice C.
Prohřešektrestné body - stupnice Atrestné sekundy - stupnice C
1. neposlušnost4žádné
2. neposlušnostvyloučenížádné
poboření překážky44, 3 v rozeskakování
pád koně či jezdcevyloučenívyloučení
překročení stanoveného času1/4 za každou započatou sekundučas není stanoven
překročení přípustného časuvyloučení120/180/vyloučení

Vybavení jezdce

14. února 2011 v 18:55 | Luci |  Parkur
Výstroj jezdceVýstroj koně
jezdecká přilba s tříbodovým úchytemskokové sedlo (na rozdíl od všestranného sedla má méně hluboké posedlí, nižší zadní rozsochu, výraznější kolenní opěrky a bočnice tvarované více dopředu)
jezdecké sako (černé, tmavě modré nebo tmavě zelené, červené)třmeny - dobré jsou s šikmým třmenovým můstkem, nebo tzv. bezpečnostní (pokud se jezdci při pádu zachytí noha, třmen vypadne z úchytu)
jezdecká košile s bílou vázankoupodbřišník - při vyšších stupních je vhodný tzv. okopávací kryt, který zabrání, aby se kůň při skoku kopl do břicha
rajtky (bílé, ale ženy mohou mít i béžové)Kamaše pro koně-jsou nutné, aby se kůň nezranil na nohou, když skáče a shodí překážku či jinak upadne
jezdecký bičík (maximálně 75 cm dlouhý)
Vysoké kožené jezdecké boty, nebo chapsy předepsané na závody

Stupně obtížnosti v parkuru

14. února 2011 v 18:54 | Luci |  Parkur
označenípopisvýška v cm
ZMzákladní malé80 - 90
Zzákladní100
ZLzákladní lehké110
Llehké120
Sstřední130
STstředně těžké140
Ttěžké150
TT (skoky mohutnosti)velmi těžké160

Historie

14. února 2011 v 18:52 | Luci |  Historie koní
Kůň domácí (Equus caballus) nebo prostě kůň je domestikované zvíře, patřící mezi lichokopytníky. Po několik tisíciletí lidské historie se koně používali především pro přepravu. Od 20. století se na nich jezdí hlavně rekreačně. Slovo kůň označuje samce tak i samice koně. Kůň používaný k orání je (často je to vnímáno jako básnický výraz). Samička koně do čtyř let se nazývá klisnička,[ starší samice je klisna. Samice, která již rodila je kobyla. Samice v říji se hříná nebo se říná nebo vláčkuje. Gravidní samice se označuje pojmem březí nebo hřebná. Samice, která porodila se ohřebila. Sameček koně mladší čtyř let je hřebeček,starší je hřebec nebo valach (vykastrovaný hřebec). Mládě koně se nazývá hříbě.

Registana

14. února 2011 v 16:37 | Luci |  Slavní koně
Klisna Registana je dvojnásobná vítězka Velké pardubické steeplechase z let 2003 a 2004, v obou ročnících s žokejem Peterem Gehmem v sedle. Narodila se 1. dubna 1996 v Německu z klisny Reklame po otci Tauchsport. Jejím novým majitelem se stala koncem roku 1999 dostihová stáj Wrbna Racing. V srpnu 2006 ukončila svoji dostihovou kariéru, během které absolvovala 33 závodů steeplechase, z nichž 21 vyhrála a získala tak 10 444 608 Kč.

Kam dál